Kde jsou ty stromy? divil se Synek po první jízdě v Labe aréně

Ráno mu teploměr za oknem ukazoval nulu. V půlce dubna se Ondřej Synek, největší česká medailová naděje pro evropský šampionát, spustil s novou lodí v národním designu poprvé na vodu Labe arény v Račicích. „Přemlouvání se? To neexistuje, vím, čeho chci dosáhnout,“ usmál se 34letý chlapík.

Jaké to bylo, skoro po roce, znovu na české vodě?

Naposledy jsem seděl na skifu na olympiádě v Riu před sedmi měsíci. Pak až na březnovém soustředění v Gavirate v Itálii v teple a teď tady. Bylo to v pohodě, jen ruce nejsou zvyklé na vesla, měl jsem hodně puchýřů. Ale přežil jsem to, po týdnu se zahojily. Musím vědět, čeho chci dosáhnout. Pak přemlouvání neexistuje. Trénink je automatický. Prostě jdu. Zima mi nepřidala, ale teče tady teplá voda, i když mají malý bojler.

Cítíš sílu, nechybí technika, pocit v záběru?

Trénoval jsem poctivě od října. Jak jsem skočil znovu do lodi, nebyl problém, hned jsme jezdili úseky, nebyl čas o něčem přemýšlet.

S hrubou přípravou jsi tedy spokojen?

Veslování je sport, při němž se nesmí moc odpočívat. Celá zima proběhla podle pánu, nepostihlo mě žádné zranění. Dvakrát jsem vyjel na soustředění do Livigna. Mám radost, že se upravil problém se zády, který jsem měl loni. Hodně jsem se věnoval cvičení a fyzioterapii. Dvakrát týdně jsem cvičil v Centru medicíny, naučil jsem se novou techniku dýchání a k tomu hodně jezdil na běžkách. To mě bavilo, bylo to velké zpestření a dost mi to i dalo. Skončil jsem i osmý v individuální padesátce na Krkonošské 70. Bylo to krásné, užil jsem si to. Okolo běžek se motají podobní lidi jako u Kola pro život, které jezdím, i jako kolem veslování.

Může se české běžecké lyžování, které se ocitlo v krizi, těšit na posilu?

Běžky jsou hodně o vytrvalosti, pro mě i o síle, protože nejsem technicky zdatný. Pro hlavu je to skvělé odreagování, stejně jako kolo v létě. Pořád to je zábava, nenervuju se o výsledek. Nejel jsem na mistrovství světa, zdatní lyžaři na mě koukali normálně. Chválili mě, jak jsem je překvapil, že i se sto pěti kily jedu rychle.

Měnil jsi program přípravy?

Poslední čtyři roky je Evropa, myslím, hned na jaře, jako druhý velký závod a já se prvního světového poháru obvykle nezúčastňuju (letos Bělehrad 5.-7. 5., pozn. red.). Jediná změna je, že to bude u nás doma. Pozornost na mě se upírá o trochu víc. Považuji ji za hodně důležitý závod, ale úplný vrchol bude asi až na mistrovství světa v Americe na konci sezony. Chci předvést všechno i tady na Evropě a tam odjet jako mistr Evropy. Těším se strašně moc.

Co pro tebe znamená tak velký mezinárodní podnik na domácí půdě?

Doma bylo naposled mistrovství světa v roce 1993 a to jsem ještě o veslování moc nevěděl. Kanál znám velice dobře, vesluju na něm od roku 1995. To je velká výhoda. Možná se to nezdá, ale každá voda je jiná, a když ji neznáte, nebo se vám nelíbí, tak vás to limituje. Na diváky se taky těším, asi víc českých fanoušků než se sejde tady, jsem nikdy neviděl. Je to příjemné, když posledních pět set metrů nemůžete a slyšíte jejich křik, takový poháněcí motor. Na velkých závodech si to užijí jen velké výpravy, fandění zní nejvíc anglicky. Doufám, že tu přijde hodně lidí, odváží se a vytvoří kotel.

Tvůj chorvatský druhý přemožitel z olympiády Damir Martin zatím není přihlášený, co na to říkáš?

Psal jsem si s ním někdy v únoru. Nevím nic o tom, že by nepřijel. Určitě se chystá.

Pár měsíců jsi tady nevesloval. Jak hodnotíš změny?

Jsou tu vykácené nějaké stromy, co jsem měl vždycky za orientační body, to mě trochu zradilo, musím se ještě zorientovat. Jsem ale mile překvapený, jaké měli super jídlo i prostředí v restauraci. Přeju si, aby to tu sloužilo co nejlíp všem lidem okolo vody, když máme takový pěkný areál.

Vnímáš zájem o šampionát mezi lidmi okolo?

Hodně lidí se mě poptává po lístcích, nějaké objednám. Ostatní kamarádi si je určitě koupí a taky přijdou.

Velké očekávání zůstalo především na tobě, neboť Mirka Topinková ohlásila požehnaný stav a pauzu.

Nechala mě v tom samotného, ale jsem rád, že se jí daří v rodinném životě. Tohle je pro ni ta největší zlatá medaile.

Jak jsi spokojený s novou lodí?

Ta nová přijela před týdnem z Německa. Změnili jsme design do českých barev, spolunavrhoval jsem ho s grafikem. Druhá loď z olympiády mi zůstala taky, nic moc se neměnilo.

O víkendu tě zde čekají kontrolní závody reprezentace, co od nich očekáváš?

Reprezentace se testuje a bude třídit do posádek. Jsem zvědavý. Pokud to klukům na čtyřce sedne, mohou jet i o medaili. A to by je mohlo nakopnout, jsou mladí a mají toho hodně před sebou.

Jaký tě čeká program šest týdnů do mistrovství?

Trénovat, trénovat, trénovat… Moc se toho už vymýšlet nedá. Záleží, jak jsem natrénoval v zimě. Celá sezona pak vypadá stejně každý rok. Tréninky, závody, tréninky, závody. V létě potrénujeme déle a nakonec pojedeme na mistrovství světa.