Osma juniorek do třetice všeho zlatého?

Posadit nejlepší veslařky do osmy a pokusit se obhájit tituly mistryň světa z posledních dvou juniorských světových šampionátů? Nebo vsadit na párovou čtyřku či ještě menší disciplíny? Částečnou odpověď na tuto i jiné otázky poskytne nadcházející regata na olympijské dráze v Mnichově (5. a 6. května). Po kontrolních závodech v Račicích tam juniorská reprezentace  vyráží vstříc první mezinárodní prověrce. Ústředního trenéra mládeže Víta Kučeru jsme vyzpovídali po víkendovém soustředění juniorského týmu v račickém areálu, kde společně s trenéry disciplín dolaďovali sestavy jednotlivých posádek.

Výkonnost juniorek prověřil na kontrolkách závod skifařek. O čem svědčí jejich vyrovnanost? Jde spíše o znak průměrnosti, nebo naopak vysoké výkonnosti široké špičky?

Osobně nepamatuju, aby jel finálový závod skifařek kilometr v jedné lajně. Nejsme na to zvyklí, ale těší nás to! Zároveň totiž víme, že úroveň celého finále A byla velmi vysoká. Na podobné výkonnostní úrovni jsou další dvě skifařky z finále B. Jeho vítězka Maruška Štefková vypadla trochu nezkušností. V porovnání ze skifařema a dvojkama juniorů bylo finále skifařek na nejvyšší úrovní – od prvního až do šestého místa. V tuto chvíli máme sedm až osm špičkových juniorek a další velmi kvalitní závodnice.

Suverénní vítězství Gabriela Mahlera na skifu vás nepotěšilo? Zdá se, že českému veslování roste silná individualita.

To ano, ale osmnáct vteřin mezi prvním a třetím je obrovský rozdíl. Pokud se podíváme na procentuální srovnání časů, a to musíme vždycky s rezervou, patří Gabriel svým výkonem mezi druhé a třetí místo skifařek. Druhý z kontolek skifařů Václav Baldrián je, dejme tomu, na podobné úrovni jako nejlepší dvojka. Další odstupy napovídají, že u juniorů máme rezervy. Všechno ale ukáží výsledky v sezoně. Jsme teprve na začátku. V Račicích jsme složili posádky pro dvoudenní regatu v Mnichově. Ta nám dává možnost vyzkoušet různá složení.

Vylosování zde:  http://www.regatta.de/

Skutečně je to tak, že malé rozestupy signalizují silnou výkonnostní skupinu a velké naopak slabší?

Jak kdy. Dovolím si říct, že u děvčat se jedná o silnou skupinu, protože kondiční testy připravenosti jsou u nich dlouhodobě na velmi dobré úrovni.Také rychlost v kontrolním závodě v procentuálním porovnání s klukama je na vysoké úrovni. Jak už jsem však řekl, taková srovnávání je nutné brát s rezervou. Nakonec je vždycky nejdůležitější závod. Vysokou kvalitu předvedl i Gabriel Mahler, který byl vystřelný od druhého skifaře osm vteřin a je rovněž excelentně kondičně připravený. Můžeme si dovolit říct, že tihle závodníci mají velmi dobré předpoklady uspět. Patří mezi ně i dvojka Neděla – Pospíšil. I když jeli třetí závod, a všechny naplno, tak ten třetí závod zvládli. V této chvíli můžeme říct, že máme čtyři skvělé skifařky, k tomu Gabriela Mahlera a pak už je dvojka Neděla – Pospíšil. Fouklo jim sice po dráze, ale nebyl to extrémní urychlovák a jejich čas 6:44 snese přísné měřítko, když i 6:50 bereme jako velmi rychlý čas. O kvalitě juniorek svědčí časy pod osm minut, vítězná Anička Šantrůčková pak zajela 7:49. Nejpřísnější měřítko snese i čas 7:01 Gabriela Mahlera, přičemž ještě 7:10 se považuje za kvalitu. Tyto výkony vzbuzují optimismus.

Zdá se říct, že junioři letos dohánější juniorky?

Máme za sebou období, kdy jsme neměli silné ročníky juniorů. Doufejme že jen krátké. Úžasný úspěch zaznamenala párovka kluků, de facto růstem čtyři lehkáči vyjeli titul mistrů světa. To bylo výborné, ale více méně jsme se s celou touto skupinou potýkali se slabší kondiční připraveností, která byla daná buď parametrama, nebo spoustou jiných faktorů, ale prostě to tak bylo. Letošní sezona napovídá, že se situace lepší. Samozřejmě si musíme počkat, jak se to sejde. Ke kondiční připravenosti i dobrá technika – jestli ti správni lidé taky dokážou správně veslovat na vodě. Minimálně ve fyzických testech se letos junioři proti posledním dvěma až třema sezonám hodně zlepšili. Jsem plný očekávání, jak na tom budou technicky. Zatím je ovšem vidět velkou různorodost u párové skupiny.

Osma juniorek bude v srpnu v Račicích obhajovat zlaté medaile z posledních dvou světových šampionátů. Dostane při sestavování pritoritu?

Pravděpodobně ne. Sestavit jako první osmu je poměrně velké riziko. Hlavně jsem přesvědčený, že máme dostatek děvčat, abychom mohli sestavit víc velkých posádek. Pokud bychom postavili jako první osmu, párové disciplíny by už nebyly na takové úrovni, jako když je sestavíme z prvních veslařek. Na základě zkušeností, které máme s osmou v uplynulých dvou letech, víme, že se ji podařilo dát dohromady více méně ze skifařek, i když v ní seděla také děvčata z dvojky. Šlo ovšem převážně o skifařskou osmu. Také proto jsme letos kontrolky juniorek uspořádali na skifech. Pokud bychom však osmu dali na první místo, tak desátá nebo dvanáctá z kontrolek na skifu je v párové disciplíně už velké riziko. Připravili bychom se o možnost variability, kterou teď máme.

Kdo má ze současné generace mladých veslařů největší šanci prosadit se do nominace na mistrovství světa do 23 let v roce 2021 a světový šampionát seniorů o rok později - tedy akce, které se konají v Račicích?

Předpovídat je velmi těžké, je to trochu věštění z křišťálové koule. Samozřejmě doufám, že jich bude co nejvíc. Děvčata z těch zlatých osem patřila na kontrolkách většinou až do finále B a C. První roky v „23“ budou mít v mezinárodní konkurenci hodně těžké, ale pár děvčat se s tím teď rve. Víme, že z těch už dospělých pokračují veslařky lehkých vah jako jsou Tereza Businská a Linda Skálová a pak máme Zuzku Metlickou, Valču Solařovou a Karolínu Hartmanovou – bez omezení váhy a samozřejmě nesmíme zapomenout na Pavlínu Flamínkovou, která sice není mistryně světa, ale vybojovala bronzovou medailí na párovce v roce 2016 a určitě patří do této úspěšné generace. Z mistryň světa zůstává ještě v juniorkách docela dost děvčat – Pepča Lázničková, Míša Pospíšilová, Maruška Štefková. Některé veslařky už ale bohužel skončily, respektive se nezúčastňují reprezentačních akcí. Kdo se z této generace dál prosadí, je těžká otázka. Speciálně u děvčat je zatím úspěšnost v dospělé reprezentaci malá – i když věřím tomu, že ty holky, které vydrží a budou pilně trénovat, na to můžou dosáhout všechny! Mají to ve svých rukou. Podstatnější než nějaké parametry je motivace.  

Z jakých důvodů děvčata převážně končí s vrcholovým veslováním? Hraje v tom roli studium, osobní život?

Samozřejmě se můžu něco domnívat, ale určitě je situace pro děvčata, která získala titul dál značně náročná. Dosáhla na nejlepší výsledek, který ve své kategorii mohla dosáhnout a teď je přechod do „23“ hodně těžký. Tahle kategorie vyžaduje ještě daleko větší úsilí a obětování – přizpůsobení celého života sportu a v kombinaci s tím, že mám za sebou takový výsledek a zároveň nejistou sezonu dál, je poměrně motivačně složité. Přechod z juniorů do vrcholového sportu, a kategorie do 23 let už opravdu vcholový sport je, vyžaduje silné odhodlání. Je to asi běžné u všech federací, že v tomto věku hodně závodníků s veslováním končí.

Kolik procent obvykle zůstává a prosadí se?  Polovina? Třetina?

Záleží na spoustě okolností a jejich kombinaci. Například z veslařek, které se v juniorkách prosazovaly v letech 2002 až 2005 dál pokračovalo sto procent! Důvodem bylo ale hlavně to , že byly jen dvě – konkrétně dvojskif Jitka Antošová – Gabriela Vařeková. Ty byly úspěšné ve „23“ i seniorkách. Teď máme situaci trochu atypickou. Většinou se dál prosazují děvčata, která dojíždějí na kontrolkách první nebo druhá, ale v případě zlatých osem se podařilo, že dvakrát vyjely titul mistryň světa juniorky, které nebyly na kontrolkách ani ve finále A.

Na co to ukazuje?

Vysvětlení je složité. Každá z těch osem byla jiná - specifická.

V čem se lišily?

Nakonec tam seděly tři stejné závodnice, ale příprava byla odlišná, byť trenérka Iva Uhlová připravovala obě osmy. Další rok už do toho šly samozřejmě s jinýma představama.
První rok tam děvčata přišla ve výborné kondici, i když jsme samozřejmě nepočítali s tím, že přivezou medaili. V roce 2016 se sešla výhodná kombinace - na jejich úroveň výborné kondice a nadšení s týmovým duchem a hodně dobrou technikou veslování. Tehdy v Rotterdamu panovaly náročné podmínky, co se týče techniky a osma toho využila. Jsem ale přesvědčený, že by reálně uspěly i za ideálního počasí. Jeden den panovalo bezvětří, druhý den silný proti a na finále vál silný povítr z boku. Změny povětrnostních podmínek nesvěčily posádkám, které svůj výkon založily jen na kondiční stránce. Nedokázaly prodat, na co měly. V našich osmách se sešla kombinace velmi dobře kondičně i technicky připravených děvčat. Finální sestavy jsme vybírali dlouho – oba roky z 12 závodnic a po oba roky příprava vyšla.  

Jaký program čeká juniorské reprezentační družstvo od regaty v Mnichově do srpnového mistrovtví světa v Račicích?

Po Mnichově přijdou na řadu dva víkendové výcvikové tábory v Račicích, odkud odjedeme na mistrovství Evropy ve francouzském Gravellines (26. - 27. května). Po dalším třítýdenním období, které reprezentanti stráví přípravou ve svých klubech, přijde na řadu testování v polovině června v Račicích, kde si ověříme výkonnost závodníků i případné nové kombinace sestav jednotlivých disciplín. Na mistrovství republiky začátkem července pak mohou reprezentanti startovat v klubových posádkách, nebo vytvořit společenství, které odpovídá reprezentačnímu složení. Hned po republikovém šampionátu následuje „výcvikáč“ v Račicích. Zpočátku se chceme věnovat  regeneraci s omezeným veslařským programem. Půjde hlavně o rekondici a obecnou vytrvalost. Využijeme k tomu cyklistiku, běh i posilovnu zaměřenou na hluboký stabilizační systém – v tomto směru máme k dispozci osvědčeného fyzioterapeuta. Z Labe arény se 15. července přesuneme na „dlouhou vodu“ do Roudnice a 3. srpna se už ubytujeme v Račicích, kde sedmého proběhne slavnostní zahájení mistrovství světa.

Text: Manfred Strnad
Foto: archív Víta Kučery