Esther Briz Zamorano – Nenápadná hvězdička ze Španělska

Vlnami račické dráhy projela ve své semifinálové jízdě jako nůž máslem. Loňská mistryně světa na skifu Esther Briz Zamorano vyhrála svůj kvalifikační závod o zítřejší finále stylem start – cíl. První pětistovku zvládla o tři vteřiny rychleji než soupeřky, pak si vedoucí pozici kontrolovala. Štíhlé usměvavé španělské děvče ze Zaragozy zůstalo po svém závodě na vodě mnohem déle než všichni ostatní. Na platě se objevila po čtyřiceti minutách.

 Vždycky se po závodě vyjíždíš takhle dlouho?

Nepřipadá mi to dlouho. Potřebuju se vyveslovat a takhle je to tak akorát.

V závodě hodně foukalo po dráze. Tvá jízda vypadala ovšem technicky „učesaně“ i ve velkých vlnách...

Vlny nemusím, ale když je potřeba, dokážu se s nimi vypořádat. V první pětistovce byla voda klidnější, proto jsem si chtěla vytvořit náskok hned po startu, což se mi podařilo.

V loňském roce ses v Trakajích stala mistryní světa v sedmnácti letech. Je pro tebe letos veslování po loňských zkušenostech snazší?

Neřekla bych. Od té doby jsem sice hodně trénovala a jsem na tom fyzicky líp než loni, ale loni jsem neměla co ztratit. Prostě jsme jela na sto procent a ono to vyšlo. Tehdy jsem už za sebou sice měla zkušenost z předcházejícího šampionátu v Rotterdamu na dvojskifu (pozn. 7. místo), ale nikdo ode mě zlatou medaili moc nečekal. Letos cítím tlak, už mě považují za favoritku.

Jak dlouho závodně vesluješ?

Veslovat jsem začala v létě 2010, závodit o rok později. Ze začátku to nebyl úplně trénink, spíš taková zábava na vodě s kamarády. Moc se mi zalíbilo v loděnici u nás v Zaragoze, u veslování jsem už zůstala.

Začala jsi rovnou s veslováním?

Ne, předtím jsem osm roků plavala a docela mi to šlo. V plavání jsem vyhrála několik závodů. V posledním roce i jeden na celonárodní úrovni. Můj starší bratr však začal veslovat, přivedl mě do loděnice a jako mladší sestra jsem se mu chtěla vyrovnat a rychle jsem tam získala kamarády.

Jak vidíš svou veslařskou budoucnost? Chceš pokračovat?

Ano, ale především chci vyvážit osobní, akademický a sportovní život. Mým hlavním cílem v životě je rovnováha – rodina, přátelé, studium a taky sport. Samozřejmě chci ve veslování dál dosahovat úspěchů, ale nechci se vzdát i jiných oblastí života.

Tokio 2020?

To by byl sen! Jsem ještě mladá a na skifech je velká - obrovská konkurence! Ale vždycky říkám, že snít se má.

Připadá v úvahu dvojskif? Párovka? Jak silný máte ve Španělsku ženský veslařský tým?

Náš dívčí tým je malý, ale máme velmi dobrou dvojku (pozn. 6. na OH v Riu, a 5. na MS 2017). Uvidíme, co přinese budoucnost. Na podzim odcházím na kalifornskou univerzitu ve Stanfordu, kde budu studovat finančnictví a taky veslovat.

Text: Manfred Strnad              Foto: Ondřej Kroutil