99% verdiktů ve veslování je objektivních, říká šéf rozhodčích na mistrovství světa

Mezinárodní rozhodčí si v řadě sportů užívají slávy nebo alespoň známosti skoro jako hvězdy, jejichž počínání regulují. Ve veslování zůstávají poněkud v pozadí, přesto se bez nich žádná regata neobejde. Šéfem týmu rozhodčích NTO na mistrovství světa v Račicích bude 33letý Jan Havlíček, civilní profesí ředitel obchodní společnosti z Brandýsa nad Labem, který působí také jako předseda komise rozhodčích Českého veslařského svazu. Jako mezinárodní rozhodčí se za svou desetiletou kariéru účastnil několika evropských i světových šampionátů a třeba i světového šampionátu v příbřežním veslování před čtyřmi lety v Kanadě.

Co dělá veslařský rozhodčí, čím se zabývá, co sleduje?

Podobně jako v jiném sportu, kde se neutkávají družstva v kontaktní hře. My jedeme závod. Někdo ho musí odstartovat, dohlížet na jeho průběh a v cíli ho změřit. K tomu sledovat předepsané prvky, ať už bezpečnostní nebo konstrukční, nebo třeba jednotné dresování posádek. Na mezinárodních závodech se ale hlídá třeba i velikost reklam.

Jak se změří loď, aby splnila pravidla?

Má hlavně základní parametry pro danou disciplínu. Lodě mají předepsanou minimální hmotnost, ta se kontroluje namátkově v cíli. Výběr funguje podobně jako na dopingovou kontrolu. Jako rozhodčí víme, že půjde třeba druhá loď v pořadí, nevíme předem, že by byla vybraná třeba česká posádka. A pak se hlídají bezpečnostní prvky, jako gumový balonek na špičce lodi, „nohávky“, to jsou boty, které v lodi drží nohy veslaře a musí být možné je rychle jedním pohybem odepnout, kdyby se loď převrátila. Na mistrovství světa musí mít loď povinné označení zkratkou státu na správném místě, GPS vysílač, při odjezdu znovu kontrolujeme i startovní číslo a další. Na pohyb lodí na vodě už při oficiálním tréninku dohlíží maršálové. Buď ze člunu, nebo i ze břehu, pozorují lodě, usměrňují jejich pohyb a především se snaží předejít případným kolizím. Přeci jen veslaři jezdí pozadu, nevidí na cestu.

Jak se kontroluje hmotnost posádek?

Závodníci kategorie lehkých vah se dojdou zvážit dvě až jednu hodinu před startem, musí mít potřebnou předepsanou váhu. Pro muže je průměrná hmotnost posádky 70 kg, jednotlivec může mít maximálně 72,5 kg. Pro ženy platí hodnota 57 kg jako průměr posádky, jednotlivá závodnice může vážit maximálně 59 kg. Kormidelník má naopak předepsanou minimální hmotnost 55 kg bez rozdílu posádky a kategorie. Pokud má méně, může využít tzv. dovažek. To je závaží, které si nese do lodi s sebou.

Kolik rozhodčích bude na mistrovství světa působit, jak mají rozdělené role?

Budou tu jako obvykle dvě skupiny. Jedna se nazývá ITO, to jsou mezinárodní rozhodčí, které deleguje světová federace FISA, těch bude osmnáct a tvoří jury. Šéfuje jí president of jury, u nás italský rozhodčí Fabio Bolcic. Druhou část, se zkratkou NTO, deleguje domácí organizační výbor. Je nás třicet Čechů a pozvali jsme dalších patnáct rozhodčích ze zahraničí, někteří přijedou dokonce z Argentiny, Kamerunu, nebo USA. Řada z nich má zkušenosti i z olympiády a dalších vrcholných akcí, Jsou velkou posilou pro tým a zároveň skvělou příležitostí pro ostatní, kteří od nich mohou sbírat zkušenosti. Obě skupiny úzce spolupracujeme, třeba my voláme lidi na vážení a člen ITO si je zapisuje. My zajišťujeme maršály na břehu i na vodě, český rozhodčí provádí vyrovnání posádek na startu. Člen mezinárodní skupiny na to dohlíží a rozhoduje o správnosti startu, obstarávají také roli startéra a sledují závody z motorových člunů. Po závodě zase ten mezinárodní vyzve veslaře ke kontrole váhy lodi, člen naší skupiny ho k vážení doprovází. A tak podobně.

Oficiálním jazykem bude, předpokládám, angličtina, že?

Ano, světová veslařská federace používá angličtinu a spíše z tradice stále uvádí jako druhý oficiální jazyk francouzštinu.

Dá se zmínit aktuální trend nebo novinka v pravidlech, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost?

Veslování je hodně konzervativní, nedá se zmínit zásadní novinka. Oproti ostatním sportům máme hodně striktní omezení reklam – nesmí se třeba propagovat tvrdý alkohol, na juniorských závodech dokonce ani víno nebo pivo. V Račicích poprvé uvidíme i parazávody, kde se představí handicapovaní sportovci. To přináší specifika, bezpečnostní, logistická a další, na které třeba dohlížet.

Kde mohou nastat spory vinou třeba subjektivního pohledu na výklad pravidel?

Veslař sedne do lodi, vyrazí v ní ve vytyčené dráze a dojede do cíle. Kdo to zvládne rychleji než ostatní, ten vyhrál. Snad jedině subjektivní podle rozhodčího může být míra omezení jedné posádky druhou, nebo zavinění kolize. Třeba při vjetí do dráhy a podobně. Pokud taková situace nastane, může se i zastavit nebo opakovat závod. Na mistrovství světa však k velkým problémům dochází zpravidla pouze vlivem technické závady na lodi, nebo třeba v silném větru. Málokdy se stane, že by na takto vrcholné úrovni měl někdo významné problémy s kormidlováním.

Znáte zlobivé veslaře, kteří příliš nedodržují kodex chování?

My se pořád považujeme za sport gentlemanů, veslařská komunita se mezi sebou chová velmi slušně. Nesportovní chování se tady těžce netoleruje. Můžu zmínit snad jenom jeden příklad, který jsem v posledních letech zaregistroval. Loni měl norský skifař problém s tím, když si na závodě světového poháru přinesl výrobek svého sponzora na stupně vítězů. Navíc něco takového neudělal poprvé a tentokrát za to byl poměrně tvrdě potrestán. Rozumím potřebě sportovců propagovat ty, kteří jim dávají peníze. Pravidla je však potřeba ctít, nebo bojovat za jejich změnu, nelze si je prostě ohýbat podle svého. To je zásada, kterou se snažíme vštípit také českým veslařům.

Rozhodčí musí být tedy vzor ctností…

Já sám jsem byl před třemi lety na mistrovství světa do 23 let v USA nařčený z rasismu. Kvůli zvýšenému riziku bouře jsme mohli posádky z bezpečnostních důvodů pouštět na vodu až asi třicet minut před jejich startovním časem. Trenérka závodníka jedné z rozvojových zemí mě obvinila, že jejího svěřence dříve nechci pustit z rasových důvodů, což byl samozřejmě naprostý nesmysl. Mezi rozhodčími na mistrovství světa jsou vždy zástupci různých kontinentů a tedy různé barvy pleti, nebo náboženského vyznání. Poslední dobou se zvyšuje snaha i o genderovou vyváženost, podobně jako v jiných sportovních i civilních odvětvích.

Můžete během šampionátu zůstat ve styku s českými veslaři, abyste nebyli obviněni z nestrannosti?

Podívejte, nejsme krasobruslení nebo fotbal. Devětadevadesát procent rozhodování ve veslování je objektivních a jasně prokazatelných, nemusíme tam řešit nějakou zaujatost. Jediná sporná může být zmíněná míra zavinění, kdyby se něco stalo. V rámci veslařské komunity máme výborné vztahy mezi trenéry i rozhodčími. Povětšinou jsme všichni bývalí veslaři, zastáváme i různé funkce v klubech či federacích. V Českém veslařském svazu se podmínky pro práci rozhodčích v poslední době výrazně zlepšují, ale pořád je to dobrovolnická práce srdcařů, kteří už nejsou sami tolik aktivní přímo na vodě a chtějí u svého sportu zůstat.

Tomáš Nohejl