Železný Vraštil míří z Račic na Havaj. Veslování ho naučilo trpět při triatlonu, znovu pojede dvě mistrovství světa ve dvou týdnech

Odhodlaně a s jistotou vyhrál ve čtvrtek první čtvrtfinálovou jízdu český dvojskif lehkých vah. Dokonce byli nejrychlejší ze všech jízd!  „Jsem rád, že se to takhle povedlo a cítili jsme, že ještě do finiše máme rezervu. Je to příjemné jezdit takhle vepředu,“ pochvaloval si Miroslav Vraštil. Síla a dobrá pohoda z posádky jen tryská. Její štrok má před sebou ale hodně nabitý a ještě pokračující program. 

V sobotu (24. 9.) ve 14.23 start finále dvojskifu lehkých vah na mistrovství světa veslařů v Račicích. V neděli (25. 9.) v 7.00 odlet linky z Vídně až do Kony na Havaji. A tam v neděli o dva týdny později (8. 10.) opět v 7.00 start mistrovství světa v triatlonovém Ironmanu. „Jsem připravený, mám formu, zvládnu to,“ říká za pár dní čtyřicetiletý skutečný železňák Vraštil.

Ostatně podobnou kombinaci světových šampionátů veslování – triatlon absolvoval už v letech 2014 s delší pauzou a 2017 také po dvou týdnech „odpočinku“. Teď má však vyšší cíle. Mezi veslaři finále, tedy top šest (tehdy vyhráli B-finále, tedy 7. místo). A na Havaji čas pod devět hodin (tenkrát dosáhl na 9:17).

Mezi světovou elitu ve veslování i triatlonu patřil i jeho otec Miroslav, jenže postupně. Nejdřív se věnoval veslování, až později od pětačtyřiceti let triatlonu. Dnes mu je 71 a s obdivem hledí, jak syn překonává jeho mimořádné výsledky. I on byl třikrát na olympiádě, na Havaji osmkrát. Teď tam podruhé odstartují oba společně. Táta v únoru spadnul na kole a ulomil si krček stehenní kosti, ale po operaci už má od té doby najetých 3500 kiláků na kole…

Nejdřív tedy veslařská práce. Vraštil mladší s Jiřím Šimánkem jsou největší českou nadějí pro domácí světový šampionát, možná jedinou finálovou… Loni dojeli čtvrtí na olympiádě v Tokiu, letos už byli pátí na Evropě v Mnichově. „Loni to byla odměna za trpělivost a roky práce. Jezdili jsme na pomezí finále A a B, až později jsme zjistili, že umíme finiš. Pořád se zlepšujeme,“ těší Vraštila.

Přesto se nechce nechat svázat očekáváním. „Každou jízdu pojedeme co nejlíp, víc nemůžeme udělat.“ Vždyť mistrovství světa se koná po tříleté covidové pauze, do Česka se vrací po 29 letech, chystá se na něj téměř tisíc veslařů z 65 zemí.

On sám má „sekundární“ cíl, který mu možná psychicky pomáhá. Závěrečné soustředění strávili tři týdny v Chorvatsku společnou přípravou s šestinásobnými olympijskými vítězi bratry Sinkovićovými. Na vodě strávili každý den ráno od sedmi skoro tři hodiny. Po obědě ve „volné fázi“ jezdili na kole a běhali. „Měl jsem větší motivaci, odtrénoval jsem větší kvalitu a nijak mě to neovlivnilo do veslařských tréninků. Všechny jsem dával na sto procent,“ hodnotí Vraštil.

„Mně by to teda ovlivnilo,“ usmívá se Šimánek. „I když na kole jezdíme hlavně ke konci sezony dost. Ale věřím, že to Mírovi může přispět k fyzičce na lodi,“ nebrzdí parťáka. Jejich trenér Michal Vabroušek má všechna tréninková čísla pod kontrolou, jen prý čekal, kdy Vraštila enormní zátěž položí. To se nestalo a tak mu nezbylo, než ji respektovat. Ostatně jeho bratr Petr, také původem veslař, je unikátním ironmanským rekordmanem. A letos se na Havaj ve 48 letech vrací… Vraštila teď (lehce) rozbila až dvanáctihodinová cesta autem domů.

Triatlon zůstává pro něho vášní, kterou drží pod kontrolou. „Letos mám jen o čtyři stovky kilometrů na kole navíc,“ usměje se. Umění trpět při veslování mu prý pomáhá zvládat triatlonové porce. Ostatně loni se na Ironmanu v italské Cervii kvalifikoval na Havaj s únavovou zlomeninou v nártu. Časem 8:56! „I když nemám čas na speciální trénink, bez veslařské přípravy bych takhle triatlon nejezdil. A naopak bez triatlonu bych u veslování takhle dlouho nevydržel.“ Přitom vesluje „jen“ dva kilometry, při Ironamnu ho čeká 3,8 km plavání – 180 km na kole a maratonský běh 42 km.

Na prvním místě má stále veslování, živí ho přece zaměstnání v Dukle. Triatlon si platí z vlastní kapsy. Letos proto rozjel kampaň na crowdfundingovém portálu Hithit, aby pokryl víc jak 150 000 Kč nákladů na havajskou výpravu. Jen startovné stojí 1300 dolarů, přeprava kola skoro 600… Navíc veze s sebou jako podpůrný tým ženu s dcerkou. Také Ironman měl pauzu, letos se na Big Island vydává pět tisíc triatlonistů včetně 33 Čechů, kvalifikovaných v posledních třech letech, a pojedou ve dvou dnech. Vraštil by měl být nejlepším z nich.

Věří, že aklimatizaci lehce pomůže i trénink v chorvatském teple. Však na legendárním pacifickém souostroví byl už třikrát. Ale hned napoprvé v roce 2013 se nemohl postavit na start, neboť ho skolila viróza a čtyřicetistupňová horečka, stejně jako tátu. O rok později to dokázal, ale sám. Naposledy před pěti lety na kole nechytil lahev s pitím a výkon mu pokazila dehydratace. „Teď jsem silný, věřím si,“ říká. Na druhou stranu ví, že výsledek na Havaji výrazně ovlivní podmínky, především jestli se zvedne obávaný vítr Mumuku.

„Beru to tak, že tam jedu naposledy v nějaké formě. Za dva roky po olympiádě v Paříži chci končit s vrcholovým sportem. Tělo má dost a taky finance na Ironmanu už nebudou snesitelné. Nemůžu povolit, musím to zkusit ještě teď a takhle,“ chystá se odhodlaně.

Tomáš Nohejl